Medovo-perníkové sušenky

Když jsem byla malá a hlídala mě babička, často jsme spolu chodili na kopec k tetě Gisele. Musím říct, že tato teta není spřízněně mou tetou a já se štítím, tak oslovovat "cizí" lidi jako např. mamky kamarádek atd., ale tetě Gisele jako jediné pořád "teto" říkám.

Teda měla v té době už syny dospělé a celé patro ve velkém rodiném domě prázdné (bydlela sama). Její půda (z části přestavěna na podkroví) byla plná zakoutí a místností, do kterých se nesmělo chodit. Až teď mi to dochází, proč asi.... Mimo tyto tajemné místnosti tam byly i 3 pokoje, ve kterých jsem si často hrála. 1)Starý pokojíček s hračkami
2) Jídelna
3) Stará půdní sušárna prádla se pecí, ve které bylo schované nádobí (plastové a hliníkové), se kterým jsem si hrála.

Asi už tehdy mi bylo předurčeno vařit, i když jsem ještě neměla suroviny. Jedinou surovinou či jídlem, které jsem měla, byly tetiny medovo-perníkové sušenky.

Recept:

 (asi na 45 kousků se 7 cm průměrem)

50 dkg cukru
75 dkg hladké mouky
4 celá vajíčka
4 lžíce tekutého medu (trvdého 2)
1 lžičku jedlé sody
1/2 lžičky kypřícího prášku
perníkové koření

Postup je jednoduchý. Všechno smíchat a uhníst těsto. Pokud se lepí (kvůli medu), přidávejte mouku. Rozválet ho a vykrajovat kolečka, které poté dáme na plech a pečeme, dokud nezezlátnou na 175 stupňů. Nelekejte se toho, že jsou tak říkajíc jako kámen. Dejte je na nejméně 5 dnů uložit někam do chladu.

Tip:
Jelikož se snažím jíst zdravěji. Vyměnila jsem hladkou mouku na celozrnou a ubrala cukru. I takto jsou skvělé :)

 Dobrou chuť.

PS. Napište mi jestli máte taky takovou tetu nebo jak jste trávili dětství :)) Ráda si to přečtu :)