Ze života Figurky

Ačkoliv jsem slíbila článek po domluvě s koordinátorem pro česko-polské univerzitní vztahy, času bylo málo, a tak jsem tady až teď. Momentálně dosti nestíhám a ještě teď cca v půl 11 večer píšu část bakalářky, kterou mám zítra poslat. Ale ejhle, to mi jaksi nevyjde, protože už zítra (o den dřív než původně) jedu s mou Formulí do Opole !

Náš český koordinátor je fajn. Dřív vyučoval na univerzitě a měla jsem ho na jeden předmět, takže ho už vlastně znám. Za to jsem měla ve čtvrtek čest poznat po e-mailu polskou koordinátorku s příjmením Mucha... (pořád nevím, jestli to je u nich MOUCHA jako u nás :D). Měla jsem moc otázek a už jsem byla dost zblblá, a tak jsem v e-mailu udělala chybu. Odepsala mi jen na tu chybu a co se týče otázek, tak ona NIC NEVÍ. Takže zítra to bude skvělé bloudění řekla bych :D. Takové lidi miluju. Úplně jsem si vzpomněla, jak nám náš koordinátor říkal: "Kdybyste něco potřebovali obraťte se na paní Muchu." (tak to určitě).

Každopádně od pátku už mám sbaleno !
Vlevo v průhledné tašce z IKEY (inspirovala mě Cherri :D) je 3/4 mého šatníku (započítány i lolita sukně/halenky etc.). Vpravo v kufru se nachází jídlo, knížky na bakalářku, na přednášku na Akiconu, spotřebiče, hyjena (hygiena) a spol.

Nynější zprávy jsou poněkud kulturní a tvořivé.

1) Knihy
Brouzdám si tak po stránce megaknihy.cz (doporučuji - skvělé ceny a výběr !) a co všechno nenajdu :D. Nejvíce mě tedy pobavila parodie na 50 odstínů šedi, která se jmenuje 50 stínů Adama. Tato kniha je úplný opak, Adam je ten, koho má většina žen, které si libují v původní knížce, doma. Vzhledem k tomu, že jsem přelouskala původní brak a tedy vím, o čem je. Určitě si tuhle knihu přečtu (až ji najdu online) a trochu se pobavím :D.
A další knihou, která zaujala už jen obálkou, je Žambochova Visio in extremis. Snad to víte, že Žamboch je "fanda" Kulhánka a nechává se inspirovat jeho příběhy a sem tam ho někam jako postavu vecpe do děje. Kulhánek má ve svých příbězích mnoho surového násilí, bojů s detaily a Žamboch píše naopak tak trochu romány. Zpět k tomu, o čem jsem psala....no porovnejte si to sami.
2) Filmy

Po týdnu nečekaného smutnění a unavenosti jsem zpět! Mám pro Vás nachystaných pár článků, ale začněme od konce :D

Včerejší den byl ve znamení NESTÍHÁM. Kamarád měl oslavu narozenin, na kterou jsem ještě na nádraží došívala dárek, plahočením po celé Ostravě jsem ztratila oblíbenou šálu a předala jsem své první ponožky panu Fetišistovi. Dostalo se mi tedy několika újmám na duševní zdraví, které se bleskurychle vypařily díky akci Zažij Ostravu jinak! Tato akce patří pod mnohem větší akci s názvem Zažij město jinak - konkrétně Prahu, Olomouc a naposled Ostravu.

Události uplynulého týdne, hlubokomyslné zamyšlení a další blbůstky, které mě napadnou.

1) Nesnáším pohřby !
Většinou na ně nechodím ani když umře někdo z rodiny. Pravda, u nejbližší jo, ale neskutečně trpím. Vzpomínám si, když umřel děda (bylo mi kolem 4-5 let) a viděla jsem fotky z otevřené rakve v márnici. Od té doby se mi zdálo po nocích, že máme ve sklepě krematorium a táta s dědou (živým) tam nosí rakve. Pak v mých pubertálních počátcích umřely 2 pra-tety. U jedné přímo uprostřed kostela před obřadem zjistili, že ji lékaři udělali pitvu hlavy (a neřekli nám o tom). Zjistili to u toho když ji zvedali hlavu a tam byly ty jizvy a jakoby "prázdno", viděla jsem to z první lavice.
Dne 9.9. 2013 mi umřel (otaku)kamarád ve věku čerstvých 18 let. Viděla jsem ho naposled na oslavě mých narozenin. Zítra jdeme na pohřeb a já se zase neuvěřitelně bojím. Budu stát vzadu a k rakvi ani nečichnu, chci si stále pamatovat jaký byl a to jak jsem naopak jej a jeho teplé tělo objala.
Otázka k davu: Máte obdobnou fóbii z pohřbu? Pokud ano, proč?

2) Nesnáším houbaření + úchylka na Bedly

Tak trochu jiné povídání o čajovém dýchánku a otvíračce prodejny Porcelain Doll v Olomouci.

S mou drahou Nanou jsme vyrazily v 8 ráno ze Svinova RegioJetem. Měly jsme krásné místo v Internet Café v ještě hezčích kožených křesílkách. Cítila jsem se jako v ráji a nebylo to jen tím vlakem, ale i faktem, že po dlouhé době jsem cestovala jen tak s kabelkou a ne s krosnou nebo kufrem.

Po několika hodinové úvaze jsem se rozhodla znovu (opět a zas) založit nový štítek/kategorii/cokoliv. Bude se tedy jmenovat jako tento článek Zbloudilé ovce. A bude fungovat pouze 1 měsíc.

Proč tomu tak je?
Včera jsem oficiálně podepsala smlouvu s polskou univerzitou v Opoli. Informovala jsem Vás o tom někdy na jaře, že jsem si podala žádost na stáž v Polsku. Takže mě přijali a 1. října 2013 oficiálně přejíždím hranice spolu s mou Formulí (není dobré být na něco sám).

Pod tímto štítkem tedy budu psát informace, zajímavosti, každodenní story about us atd. v Polsku. Přece jen to není půl roční Erasmus, takže samostatný blog zakládat nebudu (to možná až za rok :D).

Možná to není dostatečně zajímavé vzhledem k tomu, že s Polskem sousedíme, ale ačkoliv já vedle něj doslova vyrůstám, pořád mě svým způsobem láká jejich kultura, zvyky, předávané vlastnosti atd.

Další článek bude po předojezdové schůzce, která se uskuteční 23.9. :)

Nakonec bych se Vás ráda zeptala, co na tento nápad (psaní zážitků z Opolské univerzity atd.) říkáte?

Aneb další Shopping post. To už tady dlouho zase nebylo co? :D Ne že bych nenakupovala, jen asi nenakupuju moc věcí, s čím se pochlubit, takže jsem musela čekat až se to nakupí a já Vám ukážu své nové přírůstky "do rodiny".

1) Lolita (zimní) kabát
Objednávala jsem si ho ze stránky alterneo.cz, která zahrnuje oblečení a doplňky mnoha stylů, zejména gothic, steampunk a spol., ale lze na ní nalézt i lolita věci. Můj kabát sice není od lolita značky, ale je od značky, která se mi už dlouho líbí a tou je Poizen Industries. Dlouho jsem nad ním váhala, protože jsem se bála rozměrů, ale nakonec ho mám trochu větší a za to jsem ráda, aspoň pod něj nacpu nějakou mikinu (hodlám v něm chodit i mimo lolitu). Materiál je takový mikinový/plyšový, na krajích je kožešinka, je podšitý, ozdobený bavlněnými krajkami a skvělými knoflíčky s vyšitými korunkami. Nejlepší ovšem byla ta cena ! 990 Kč (s poštovným 1015 Kč).
(Reálné foto kabátu :) - na to, jak vypadá z druhé strany se můžete podívat na netu při zadání jeho jména - Mimi coat)
2) Doplňky

Jak jsem již psala, má oslava narozenin s přáteli (většinou otaku, lolita, fantasmagoráci atd.) se nesla v duchu Alenky v říši Divů.
Než se o ní rozepíšu, napadá mě menší úvod k tématickým oslavám. Začaly u mě asi před 2 lety, kdy jsem neměla v tu dobu, co do činění s otaku, takže mě nijak cosplaye nemotivovaly. Bylo to na narozeninách přítele mé kamarádky a všichni jsme se oblékli do co nejvíce černých věcí. Následovaly mé červené narozeniny a tak to pokračovalo dál.

Vždy jsme měli barvu oblečení nebo vzor (např. květiny). Vzpomínám si, že když bylo téma "vzor květin", tak jsem se prvně mým "normálním" přátelům ukázala v lolitě.
V naších -CET letech to bereme jako zábavu (převlíkání), ale tentokrát jsem slavila spolu s dalšími 2, kteří jsou mladší než já a spadají do otaku. Nani měla narozeniny den přede mnou a Princezna (nenechte se zmást, jedná se o kluka :D) den po mně, takže jsme se rozhodli mít oslavu přesně uprostřed.

Uplynulý týden byl vážně hekticky. Hotová směsice rozporuplných činností, které bohužel nešly většinou nakombinovat.

Akce
S kamarádkou, která na střední studovala fotku a momentálně se vrhá na dokumentaristiku, jsme šly krapet fotit. Vytáhla jsem většinu lolita sukní a outfitů, které mám, vyšplhala na kopec po polní cestě v podpatkách a 3 hodiny mrzla při focení a převlékání, ale STALO TO za TO! Hodně fotek je na mém FB, ale rozhodla jsem se založit pro tento účel a (většinou) její fotky LookBook.nu (v pravém sloupci blogu).

"Naježit" už nepoužívám pouze ve "styku" s Ježíškem, ale obecně pokaždé, kdy dostanu/dám dárek :) Podobných slov u mě najdete hromady, stejně jako nejčastější: "vyvenčit"sukni, tedy vyjít v sukni ven.

Abych se vrátila k původnímu tématu. Dne 30.8. jsem oslavila své 21. narozeniny. Takže jsem v Americe dospělá, v ČR si můžu udělat zbroják (a plánuju to) a taky je to rok blíž k 30. No a jak to tak už bývá dostala jsem několik dárků. Převážně tedy dárků od přátel a sestry, příbuzní dávají už jen peníze. Bohužel a bohudík. Bohužel - je to neosobní, bohudík - koupím si po čem prahnu, což se hned vzápětí stalo :D.

Dárky od sestry + bonboniéry(jsem úchyl na třešňové ^^) od rodiny :
1) Čaj BonThé Rooibos Orange Spice,2) pruhované nadkolenky, 3) 2 bonboniéry s třešněma (jak jinak :D) a 4) fixy na textil ^^ (jak mi sestra nenápadně chtěla říct, abych jí dokončila tašku :D)

Od přátel jsem dostala doslova hromadu věcí, které se týkaly mých jednotlivých zájmů od knih, přes Star Wars až lolitě.