Poslední dva týdny prolistovávám blogy a vidím, že napsat článek na začátek dalšího školního pololetí je takřka nutnost! (joke)
K následujícím několika řádkům mě vedl hlavně fakt, že sem tam se potřebuji vypovídat a taky si popovídat (tak snad mě obdaříte nějakým komentářem :)).
Tento týden mi začal letní semestr. A já se docela těším. Školu mám ráda, jinak bych asi nestudovala magistra, i když si moje obvodní doktorka myslí, že za veškeré mé nemoci může škola a podobně stresové prostředí jako u všech lidí. Ne že bych byla nemocná nějak často. Tak max. 4x za rok a to jen 2x jdu k obvodní, která mi na úvod položí vždy stejnou otázku: "Není to psychické?"
Tentokrát jsem s mou chřipečkou nešla a poctivě skuhrala týden - nevím z čeho, nejspíše po omrzlinách z Geek srazu v Brně :D.
Na začátek semestru jsem si udělala radost při hodinovém čekání na vlak a až budu skuhrat příště, vím na 100% z čeho to mám :).
Nebudu mluvit o tom, kolik mám předmětů. Letos stojí většina za houby a u minimálně dvou budu ráda, že prolezu. (U jednoho zvlášť vzhledem k tomu, kolik druháků to opakuje.) U dnešního povídání bych se chtěla zaměřit na jeden předmět, který jsem si povinně vyvolila - Psychosociální výcvik.
