Ze života Figurky

Jeden z prvních letošních vánočních dárků nebyl klasickým dárkem.

Obdarovávání proběhlo ve škole v Brně naprosto netradičně a nečekaně. V sobotu ráno 17. prosince jsme se sešli v učebně, kde nám docentka přiblížila princip daru Nedaru.

Kroky:

1) Napsat (nebo nakreslit) dopis někomu nekonkretnímu. 

2) Dopis po napsání uložit do obálky. 

3) Tu nadepsat na způsob "pro osobu, která..." a doplnit téma dopisu. 

4) Poté pomoci provázku připevnit obálku do Objektu umístěného uprostřed třídy.

Až se ve vzduchu na provázcích houpaly všechny dopisy, nastala chvíle, kdy jsme si šli vybrat ten, který na nás nejvíce seděl.

Dárek pro mne, byl v této obálce:

O tom, jak jsem jela opět do školy do Brna jsem Vám už psala, konkrétně tedy o dění den předem.

Řekněme, že druhou návštěvu školy jsem nějak psychicky nedávala, ačkoli ráno...začalo taaaaaaak krásně :3

Pohlazením slunečního paprsku po nose...

 V sobotu to bylo strašné...na židličkách mě děsně bolela záda, a tak jsem nešla ani na výstavu Zastihla je noc jako ostatní, ale běžela jsem do Albertu si koupit čokošku, sladké pendreky a vůbec samé "bomby", které jsem zbaštila za 30 minut dojezdu na koleje VUT. Nervy byly v pohodě a záda v tramvaji taky povolila. Uvažovala jsem, jestli jít na Špilas, ale fakt to byla taková krize, že bych zabíjela lidi na potkání...tedy to jsem si myslela...na České na mě promluvila nějaká paní s rakvičkama a najednou mi přišel zase svět pěkný a vtipný (dělaly jsme si srandu ohledně Dušiček a její koupi rakviček.)

Večer jsem usla v 7 mezi vínem a solenou kukuřicí. V 11 jsem se vzbudila a pak jsme s Kasumi dobré dvě hodiny filozofovaly nad životem...

Bála jsem se neděle, ale ta dopadla dost dobře, celou jsem ji trávila v ateliéru.

 Také jsme s mou spolužačkou Evou tvořily a dokončovaly Nádobu, která neměla mít klasický tvar. Nejdříve měla na těch 4 hrbolcích stát, ale poté jsme je navýšily a udělaly, jak můj drahý nejkamarád to nazval, kozatou žirafu.

Během mé druhé letošní dovolené, která se uskutečnila 2. týden v září a o které ještě napíšu, jsem dostala dopis z Masarykovy univerzity v Brně, ve kterém stálo, že ... MĚ PŘIJALI k celoživotnímu studiu Expresivní terapie se zaměřením na arteterapii.

Můj mini sen, za který dám strašné prachy (7 000,- /semestr + jízdné do Brna + cena za ubytování, pokud hodně smutně nebudu koukat na své kamarády), se mi pomalu plní, ale bohužel 'karma' zasahuje. A tak i přesto, že mám školu pouze 1x za měsíc (a prosinec a březen vůbec), tak se všechny cony až do AnimeFestu 2016 trefují do toho jednoho víkendu ze 4. Pápá Akicone, Koprcone, PragoFeste atd. :((

Aktuálně se blíží můj 2. víkend školy, a tak mě napadlo Vám napsat, jak vypadal ten můj první.

Začal vcelku pozitivně 2.10. dost brzo ráno. Nějakou nechutnou náhodou jsem chytla opravdu skvělý a luxusní vagón do Brna (na to, jaké hnusy tam jezdí)...byl tak skvělý, že mi to pravidelní cestující na trase Ostrava-Brno nechtěli věřit. :D

Poslední dva týdny prolistovávám blogy a vidím, že napsat článek na začátek dalšího školního pololetí je takřka nutnost! (joke)

K následujícím několika řádkům mě vedl hlavně fakt, že sem tam se potřebuji vypovídat a taky si popovídat (tak snad mě obdaříte nějakým komentářem :)).

Tento týden mi začal letní semestr. A já se docela těším. Školu mám ráda, jinak bych asi nestudovala magistra, i když si moje obvodní doktorka myslí,  že za veškeré mé nemoci může škola a podobně stresové prostředí jako u všech lidí. Ne že bych byla nemocná nějak často. Tak max. 4x za rok a to jen 2x jdu k obvodní, která mi na úvod položí vždy stejnou otázku: "Není to psychické?"

Tentokrát jsem s mou chřipečkou nešla a poctivě skuhrala týden - nevím z čeho, nejspíše po omrzlinách z Geek srazu v Brně :D.

Na začátek semestru jsem si udělala radost při hodinovém čekání na vlak a až budu skuhrat příště, vím na 100% z čeho to mám :).

Nebudu mluvit o tom, kolik mám předmětů. Letos stojí většina za houby a u minimálně dvou budu ráda, že prolezu. (U jednoho zvlášť vzhledem k tomu, kolik druháků to opakuje.) U dnešního povídání bych se chtěla zaměřit na jeden předmět, který jsem si povinně vyvolila - Psychosociální výcvik.