Ze života Figurky

Můj letošní 28. říjen v Praze pokračuje v tomto článku dál (a příště se konečně snad dostanu k Akiconu).

Kromě zavřených obchodů byl tento den jiný ještě v něčem jiném. Značná část kulturních památek měla vstup ZDARMA. Takže jsem chtěla jít do Obecního domu, kde normálně stojí prohlídka 300 Kč, ale ta řada táhnoucí se skoro až k Hamleys mě odradila. :(


Také jsme chtěli jít do Masarykova salónku na Hlavním nádraží. Ale nikde neviselo více podrobných informací kromě hodiny, kdy začínaly prohlídky. Takže jsme nakonec z mých plánů viděli jen výstavy v Nové budově Národního muzea.

Tam jsme ale mohli zhlédnout naprosto skvělou výstavu RETRO! Snad si několik z Vás již všimlo, že retro - hlavně pak 20.-40. léta jsou má srdcovka, ale nepohrdnu ani socialismem.
Výstava Retro byla i interaktivní, takže jsme si opravdu vyhráli. Při příchodu jsme přeskočili první část a hned se vydali na hry, hračky, přístroje apod.

Pomalu si začínám zvykat na (totálně divný) Brno. Řekla bych, že je to tím, že "musím". Protože již nějaký pátek tam mám svou Polovičku, která je (jako všichni tam) brněnský patriot, ale to mi neubírá šancí si rýpat. :D

Mým jedním dnem v Brně byla sobota 21. května. (Samozřejmě jsem tam zůstala ještě více dnů, ale to se vlastně nic nedělo.) Vážně jsem nečekala, kolik toho (byť jen náhodou) stihnu.
Důvod mé cesty byla Muzejní noc, která se pro mě netradičně konala v tento den. (V Ostravě a Praze se koná 11. června, takže jsem si myslela, že i v Brně bude.)

Začalo to prošmejděním minikrámku s knihami u Omega pasáže, kde mají spoustu výprodejů, a tak jsem ulovila nějaké to fantasy za 59 Kč. :3
Hned poté, co jsme vylezli, se na Svoboďáku objevila hromada starých aut - a to je něco pro mě. :3

Můj první letošní con byl Trpaslicon, který se konal v Praze od 11. do 13. března. Také jsem na něm byla poprvé a je to jediný con, na kterém letos nehodlám přednášet....ehm. :D

Na úvod bych asi měla říct nějaké info o něm. (které si ale stejně můžete přečíst na jeho oficiálních stránkách) Takže...

Trpaslicon je con, který se koná již od roku 2003 a je zaměřen (logicky) na seriál Červený Trpaslík, dále na Pratchetta a vše anglické. Každý rok je téma, které je shodné s názvem dílu právě RD (=Re Dwarf=Červený Trpaslík). Letos to byl Psychoteror..doslova.
Rozhodně Vám všem doporučuju, prolustrovat jejich stránky, které jsou napsané se skvělým humorem, a také pokud hodláte jet, si přečíst PRAVIDLA. Protože na tomhle conu se a) NECHLASTÁ a b) potřebujete PŘEZŮVKY. (A) mi nevadilo, B) jsem přehlídla a tak to i vypadalo.)


Jak je již mou osobní tradicí, dřív než jsem začala conovat, využila jsem návštěvu Prahy k jiným (nejen) kulturním aktivitám.

 Zadání bylo: Mandala...
 Ta moje byla vícevrstvá a nejen z hlediska použití barev.



 a nos. (Obojí je dle Freuda náhražka penisu...ale zase...co není podle Freuda náhražka penisu :D.)

V říjnu tohoto roku se v Ostravě opět konal Mezinárodní festival performance - Malamut. Koná se každé 2 roky, další tedy můžeme očekávat v roce 2017. Naposled se tuším konal v Domu umění GVUO a letos se přesunul do Fukušimy ehm ...tedy do nákupního centra Nová Karolína a do Trojhalí, které stojí za ním (na Trojhalí jsem pyšná...je to naše zachráněná památka, skvěle zrekonstruovaná a vůbec úžasná).

Festival trval 3 dny (od 6.10. do 8.10.) a vystupovali zde hosté z Číny, Švédska, Finska, Polska, Francie, Španělska, Ukrajiny, Slovenska a zastoupení měla samozřejmě i ČR.

Dorazila jsem tam 7.10. k večeru a stihla pouze několik málo (asi 4) vystoupení a 1 přednášku o polském performing art.

Performing art musíte "zažít" nejde moc co komentovat, takže se dočkáte zde několika fotek, které ale bohužel nezachytí situaci, dojem, správný okamžik.

Při mé poslední návštěvě Brna (kvůli školy) jsem si páteční den opět doslova nabila různými akcemi.

První z nich byla výstava Šťastný život v Secesi, která skončila 29. listopadu 2015 a konala se v Letohrádku Mitrovských. (Hodně zvláštní bylo, že studentskou slevu tam mají odstupňovanou podle toho, jestli studujete SŠ nebo VŠ...jako by vysokoškoláci měli víc peněz :D.)

Secese je jedno z mých oblíbených období, takže jsem s návštěvou neváhala, i když zrovna tenhle víkend v Brně byl trochu komplikovaný z hlediska ubytování pod Palčákem (, za které ale stejně moc moc moc děkuji Kasumi :*).

V Letohrádku jsem už kdysi byla na výstavě o mém oblíbeném českém seriálu Četnické humoresky. Ačkoli stojí kousek od Mendlova náměstí, sotva by ho člověk neznalý Brna mezi hnusnýma panelákama u zanedbaného parku našel. Teď, podruhé, jsem už ale trefila a uvnitř to vypadalo zase krásně.

Ehm, ten byl 24. června. Je to sice už několik dní, ale jelikož tohle bylo mé nejdéle trvající zkouškové, tak si jej dost pamatuji. Tento den jsem sice už zkoušku nedělala a "jen" jsem jela stěhovat náš Ústav do po 4 letech opravené budovy, tak rozhodně stál za to.
Kromě výše zmíněného se udály 3 věci, o 2 z nich vám dneska něco povím...

1) Vyrazila jsem brzy ráno. Doslova naladěná na supr den (, i když se zkomplikoval), v tak trochu creepy outfitu....
 ... a hned z rána měla štěstí, že jsem si v "našem" Přečti a vrať, vzala pár knížek.
Přečti a vrať je skříňka plná knih, ze které si můžete vzít knížky, vrátit je anebo nahradit jinou nepotřebnou z domácí knihovny.
Tento den jsem v ní našla opravdu dobré knihy. A nemyslím jen ty, které jsem si vzala. Prostě jsem tam našla Knight Rider, Terminátor ...
 Nicméně jsem si nakonec vzala...

Letošní Ostravská muzejní noc se konala 13. června. Hodně jsem uvažovala, jak ji budu trávit. Loni jsem na ní byla s Johankou. Letos jsem dala přednost mému muži.



Program byl opět moc moc moc nabitý, ale nakonec jsme oba byli snad asi jen na 3 místech. :D
Poprvé jsme vynechali ochutnávání cizích krajin v pasáži Knihovny města Ostravy a také tamní soutěž pro děti, kdy výhrou je provedení po sklepeních knihovny.

Na muzejní noc jsme chtěli dojet autobusem, který v rámci této noci jezdí zadarmo. Na dané zastávce nezastavil a profičel kolem nás jako torpédo, tak jsme nasedli na normální MHD a o 2 zastávky dál viděli ten samý autobus v obležení hasičů. Ten den byl fakt hic a vůbec by mi nevadilo, kdyby trochu vody stříkli hasiči i do vzduchu na lidi. :D

Před samotnou akcí jsme šli na TapiTea a prozkoumat, jestli se něco neděje v Trojhalí, bohužel nic :(, a tak jsme se vydali do Domu umění GVUO.

Šli jsme tam naprosto cíleně, workshop krasohledů nás více než zaujal. Ještě předtím než jsme si šli nějaký vyrobit, nakoukli jsme do haly, kde probíhaly papírové/kreslící workshopy. V oné místnosti byl po stěnách papír, kam si každý mohl tuhou nakreslit svou "čáru života". Ta moje byla rovná a držela se při zemi. Také byla poněkud tmavá a paní, která tohle "vedla" říkala, že podle mého projevu hned poznala, že to jsem já. Drahý naopak celou místnost vlnkovitě prohopskal.
Pak jsme se konečně dostali k "našim" workshopům.

16. května jsem se v dopoledních hodinách vypravila vlakem do Olomouce za mou drahou Aniou (, kterou jsem poznala před rokem a půl na mé studijní stáži v Polsku).

Ona měla v Brně už dozkouškováno, já jsem teprve začínala (a stále pokračuju), a tak jsme se rozhodly uklidnit se a udělat si pěkný den.

Ten pěkný den byl ovšem fakt přecpaný tím, kam všude chceme jít :D. Ale jak to stihnout? Tramvají? Nakonec jsme se rozhodly jít pěšky. Naše první krůčky zamířily do náhodou objeveného obchůdku,
 který mě zaujal svou výlohou na první pohled. :3 Kdo by odolal tak roztomilým čajíkům?
Nakonec jsem si tam zakoupila 4 různé sáčky (5 Kč/ks) Basiluru na zkoušku a už teď vím, že Exotic fruit od Basiluru si koupím ve velkém. :)

Po chvíli jsme zahnuly doleva a došly k Arcidiecéznímu muzeu.