úterý 29. prosince 2015

Arteterapie No.2

13:01 0 Comments
O tom, jak jsem jela opět do školy do Brna jsem Vám už psala, konkrétně tedy o dění den předem.
Řekněme, že druhou návštěvu školy jsem nějak psychicky nedávala, ačkoli ráno...začalo taaaaaaak krásně :3

Pohlazením slunečního paprsku po nose...
 V sobotu to bylo strašné...na židličkách mě děsně bolela záda, a tak jsem nešla ani na výstavu Zastihla je noc jako ostatní, ale běžela jsem do Albertu si koupit čokošku, sladké pendreky a vůbec samé "bomby", které jsem zbaštila za 30 minut dojezdu na koleje VUT. Nervy byly v pohodě a záda v tramvaji taky povolila. Uvažovala jsem, jestli jít na Špilas, ale fakt to byla taková krize, že bych zabíjela lidi na potkání...tedy to jsem si myslela...na České na mě promluvila nějaká paní s rakvičkama a najednou mi přišel zase svět pěkný a vtipný (dělaly jsme si srandu ohledně Dušiček a její koupi rakviček.)
Večer jsem usla v 7 mezi vínem a solenou kukuřicí. V 11 jsem se vzbudila a pak jsme s Kasumi dobré dvě hodiny filozofovaly nad životem...
Bála jsem se neděle, ale ta dopadla dost dobře, celou jsem ji trávila v ateliéru.

 Zadání bylo: Mandala...
 Ta moje byla vícevrstvá a nejen z hlediska použití barev.

 Také jsme s mou spolužačkou Evou tvořily a dokončovaly Nádobu, která neměla mít klasický tvar. Nejdříve měla na těch 4 hrbolcích stát, ale poté jsme je navýšily a udělaly, jak můj drahý nejkamarád to nazval, kozatou žirafu.

Jsem tak trochu ponořená v hloubání nad diplomkou (o sexuálních úchylech), a tak mě pro případ, že tady to nějaký čte, vyfotit i nohu

 a nos. (Obojí je dle Freuda náhražka penisu...ale zase...co není podle Freuda náhražka penisu :D.)

pondělí 28. prosince 2015

Malamut 2015

12:41 1 Comments
V říjnu tohoto roku se v Ostravě opět konal Mezinárodní festival performance - Malamut. Koná se každé 2 roky, další tedy můžeme očekávat v roce 2017. Naposled se tuším konal v Domu umění GVUO a letos se přesunul do Fukušimy ehm ...tedy do nákupního centra Nová Karolína a do Trojhalí, které stojí za ním (na Trojhalí jsem pyšná...je to naše zachráněná památka, skvěle zrekonstruovaná a vůbec úžasná).

Festival trval 3 dny (od 6.10. do 8.10.) a vystupovali zde hosté z Číny, Švédska, Finska, Polska, Francie, Španělska, Ukrajiny, Slovenska a zastoupení měla samozřejmě i ČR.

Dorazila jsem tam 7.10. k večeru a stihla pouze několik málo (asi 4) vystoupení a 1 přednášku o polském performing art.

Performing art musíte "zažít" nejde moc co komentovat, takže se dočkáte zde několika fotek, které ale bohužel nezachytí situaci, dojem, správný okamžik.

 (fotka z oné přednášky, asi bych si to užila víc, kdyby byla v polštině, ale chápu, že musí rozumět všichni)


 (jak se "rodí" holčička)



 (nezapomeňte si schovat penis mezi nohy)

sobota 26. prosince 2015

Šťastný život v Legiovlaku

12:22 0 Comments
Při mé poslední návštěvě Brna (kvůli školy) jsem si páteční den opět doslova nabila různými akcemi.

První z nich byla výstava Šťastný život v Secesi, která skončila 29. listopadu 2015 a konala se v Letohrádku Mitrovských. (Hodně zvláštní bylo, že studentskou slevu tam mají odstupňovanou podle toho, jestli studujete SŠ nebo VŠ...jako by vysokoškoláci měli víc peněz :D.)

Secese je jedno z mých oblíbených období, takže jsem s návštěvou neváhala, i když zrovna tenhle víkend v Brně byl trochu komplikovaný z hlediska ubytování pod Palčákem (, za které ale stejně moc moc moc děkuji Kasumi :*).

V Letohrádku jsem už kdysi byla na výstavě o mém oblíbeném českém seriálu Četnické humoresky. Ačkoli stojí kousek od Mendlova náměstí, sotva by ho člověk neznalý Brna mezi hnusnýma panelákama u zanedbaného parku našel. Teď, podruhé, jsem už ale trefila a uvnitř to vypadalo zase krásně.
(foceno ze suterénu, do kterého se jde po okouzlujícím točitém schodišti).

Letohrádek tvoří dvě křídla propojená kruhovým středem, je dvoupatrový, ale druhé patro není nad, nýbrž pod. :) Vzhledem k malinkatosti prostoru nebyla výstava časově náročná, ale to nijak neubralo kvantitě a kvalitě vystavovaných předmětů.









Nejsem troškař, a tak jsem ve stejný den šla ještě na jednu "výstavu". Už ne sama, ale s mou drahou Ivou jsme navštívily Legiovlak, který stál po určitou dobu v Brně-Králově Poli. Vstupné nebylo žádné, navíc já už den předem "obětovala" pár peněz pro legionáře tím, že jsem si zakoupila brož vlčího máku.
Vlak se skládal z několika vozů, z nichž se mi nejvíce líbil ten zdravotní a polní pošty. :3



Pravidelní čtenáři

For English, press: