Ze života Figurky

S vynechávkou jedno roku (toho loňského) jsem se opět vydala letos na Akicon. Samotný Akicon se konal v době 28.-30. října, ale pro mě začínal dřív.

Důvodem bylo, že jsem opět poslala e-mail s žádostí o přednášení. Letošní téma Akiconu bylo WTF?!, a tak jsem probírala opět téma, které se řeší spíš až po 22. hodině -> umělecký směr Ero Guro.

Mail jsem napsala 21.8., odpověděli 28.9., odepsala jsem 29.9. a pak už bylo ticho po pěšině, takže mi nakonec musela potvrdit přednášení Yarche.

Tím malé komplikace ale neskončily, protože týden před konáním conu mi dorazil e-mail ohledně toho, že prezentace budou v .ODP, ale mohli by si umět poradit i s .PPT/X (to si neporadili, viz. v reportu) - ale ne na 100%, a .PDF je nejvýhodnější formát.


Souhlasím, že .PDF se otevře snad všude, ALE! to není tak, že "jedním kliknutím" předěláte prezentaci do pédéefka. Já rozhodně ne, když mám na slajdech spoustu vytvořených "vlastních animací". Takže jsem přetvářela prezentaci a každý obrázek dávala na jednotlivý slajd ještě noc před Akiconem. (A to jsem si říkala, jak je supr mít napsanou přednášku předem a nestresovat..háhá!)

Tak...nebudu to protahovat. Co jsem dělala před Akiconem v Praze je TADY a TADY, a tak se vrhám na report...

Můj letošní 28. říjen v Praze pokračuje v tomto článku dál (a příště se konečně snad dostanu k Akiconu).

Kromě zavřených obchodů byl tento den jiný ještě v něčem jiném. Značná část kulturních památek měla vstup ZDARMA. Takže jsem chtěla jít do Obecního domu, kde normálně stojí prohlídka 300 Kč, ale ta řada táhnoucí se skoro až k Hamleys mě odradila. :(


Také jsme chtěli jít do Masarykova salónku na Hlavním nádraží. Ale nikde neviselo více podrobných informací kromě hodiny, kdy začínaly prohlídky. Takže jsme nakonec z mých plánů viděli jen výstavy v Nové budově Národního muzea.

Tam jsme ale mohli zhlédnout naprosto skvělou výstavu RETRO! Snad si několik z Vás již všimlo, že retro - hlavně pak 20.-40. léta jsou má srdcovka, ale nepohrdnu ani socialismem.
Výstava Retro byla i interaktivní, takže jsme si opravdu vyhráli. Při příchodu jsme přeskočili první část a hned se vydali na hry, hračky, přístroje apod.

Jak jsem již avizovala na mé facebook stránce, po dlouhé době jsem se zúčastnila nějaké té soutěže a ... VYHRÁLA!

Soutěž pořádala firma oblíbeného food boxu Zajíci v krabici. Šlo jen o to, abych napsala, co ráda dělám z oříškových másel. Odměnou pak bylo jedno ze 4 nových másel v jejich nabídce.

Když se řekne hračkářství, představíme si klasicky obchod s plyšáky, stavebnicemi, panenkami a dalšími věcmi, které jsou nacpané v regálech. O to větší je pak překvapení, když náhodou najdete hračkářství, které je úplně nový svět a vůbec takové malé království v jedné budově.

To, o kterém dnes píšu (a vlastně ne o něm, ale o mém zážitku) se jmenuje Hamley. Když jsem byla o víkendu v Praze, naprosto náhodou jsem ho objevila cestou z Václaváku k Obecnímu domu.
Bylo to v pátek 28.10., kdy měly obchody mít zavřeno, resp. neprodávat. Naprosto skvělou reklamu si tak Hamley vytvořilo, když svůj svět otevřelo pouze na hraní.

Nejdřív jsem pouze nakoukla a viděla velkého Krtka ...
..a po pár krocích jsem věděla, že si tenhle dům získal mé srdce!