Ze života Figurky

Když se řekne hračkářství, představíme si klasicky obchod s plyšáky, stavebnicemi, panenkami a dalšími věcmi, které jsou nacpané v regálech. O to větší je pak překvapení, když náhodou najdete hračkářství, které je úplně nový svět a vůbec takové malé království v jedné budově.

To, o kterém dnes píšu (a vlastně ne o něm, ale o mém zážitku) se jmenuje Hamley. Když jsem byla o víkendu v Praze, naprosto náhodou jsem ho objevila cestou z Václaváku k Obecnímu domu.
Bylo to v pátek 28.10., kdy měly obchody mít zavřeno, resp. neprodávat. Naprosto skvělou reklamu si tak Hamley vytvořilo, když svůj svět otevřelo pouze na hraní.

Nejdřív jsem pouze nakoukla a viděla velkého Krtka ...
..a po pár krocích jsem věděla, že si tenhle dům získal mé srdce!

Řeč je o mé první letošní dovolené (ano, první dovolené tento rok...jela jsem totiž na dvě), která se uskutečnila už někdy v srpnu (tuším, že první víkend).

Byl to tedy spíš výlet, i když jsem si ho užila, jakoby to fakt byla právoplatná dovolená.
Napadlo mě jet někdy v červenci, zrovna když byli na dovolené mí rodiče a já se k smrti nudila. Uvažovala jsem, komu napsat, jestli by nejel se mnou a vyhrála to Johi. :) Navíc jako studentka by měla mít na Slovensku cestování vlaky zdarma a je hned o starost míň. Tedy...to jsem si myslela, nakonec to nebyla moc pravda :D.

Uvažovaly jsme o výletě na den, ale pak jsme zvolily spíše 2 denní výlet. Byla to skvělá zkušenost poprvé vyzkoušet couchsurfing. Na couchsurf stránkách jsem nějakou chvíli hledala a pak objevila Filipa.
Filip je pan herec...nebo jím alespoň být chce a školu na to taky má. (Než jsme vyjely, tak jsem ho vyfacebookovala a vygooglila a nějaký seriál s ním i viděla... Přece musím vědět, u koho spíme :D).

Na cestu jsme se vydaly s ČD do Čadce brzo ráno z Ostravy. V Čadci bylo v plánu si zařídit kartičku pro cestování vlaky po Slovensku. Nově tam musela být fotka slovenských rozměrů 4x3 cm (!!!)..dřív stačilo ostřihnout tu českou nebo vystřihnout nějakou ze staré fotky, tentokrát nám to "milé dámy na přepážkách" neuznaly. Tak jsme jely do Žiliny...vyfotit se :D

16. května jsem se v dopoledních hodinách vypravila vlakem do Olomouce za mou drahou Aniou (, kterou jsem poznala před rokem a půl na mé studijní stáži v Polsku).

Ona měla v Brně už dozkouškováno, já jsem teprve začínala (a stále pokračuju), a tak jsme se rozhodly uklidnit se a udělat si pěkný den.

Ten pěkný den byl ovšem fakt přecpaný tím, kam všude chceme jít :D. Ale jak to stihnout? Tramvají? Nakonec jsme se rozhodly jít pěšky. Naše první krůčky zamířily do náhodou objeveného obchůdku,
 který mě zaujal svou výlohou na první pohled. :3 Kdo by odolal tak roztomilým čajíkům?
Nakonec jsem si tam zakoupila 4 různé sáčky (5 Kč/ks) Basiluru na zkoušku a už teď vím, že Exotic fruit od Basiluru si koupím ve velkém. :)

Po chvíli jsme zahnuly doleva a došly k Arcidiecéznímu muzeu.

Původně jsem chtěla napsat článek o mém víkendu dříve, ale přemohla mě "rýmička" a další věci, takže se k tomu, jak jsem trávila víkend v Praze dostávám až teď. (Upozornění: V článku se nachází opravdu moc moc moc fotek :D)

Pátek 27. března 2015
Vstávala jsem ve 4 ráno, protože mi RJ jel z Ostravy v 6:30 a já si byla pro kufr a několik věcí u našich, kteří bydlí mimo město.
Uvažovala jsem, že si pospím, nakonec jsem si v RJ dala 2 kafe, takže se moc spánku nedostavilo. Nutno podotknout, že onen den neměli míchátka, což je "ultralogické", když vám dají ještě cukr...náhradní řešení bylo značně nehygienické.
 Aneb jak jsem si vypůjčila tužku od mého kamaráda (léty ošahanou z Ikey)..
V Praze jsme byli po 10, Starcon začínal v 18:00 ...supr čas ne? Tak co jiného dělat než se projít?

Tak a je tady můj report z čajového festivalu a nejen z něj :D.

Svátek čaje ještě běží - koná se i dnes, ale já jsem ho s panem D. navštívila včera (sobota 5.7.2014). Původně jsme se tak rozhodli, protože jsme chtěli jít na workshop lisování pu-erh, ale ten byl zpoplatněn 500 Kč, takže jsme se rozhodli, že na něj nepůjdeme, ale časový plán se nám už nechtěl měnit.

Vyrazili jsme v 9:49 z Ostravy hl.n. a v kupé s námi seděl jeden velmi zajímavý starší (70) pár. Muž celou dobu rýpal, ale nejspíš to byl jeho způsob humoru. Rozesmálo mě, když jsme stáli v Bohumíně na nádraží, on se díval z okna a povídá: "Co je to támhle? To je baba nebo chlap?" A žena odpovídá: "V dnešní době je to už jedno." :D

V Českém Těšíně jsme byli o půl 11 a měli více než hodinu čas se projít. Paradoxně jsme se nešli podívat na náměstí :( (bez ukázkového náměstí není město dokonalé), ale vyrazili rovnou přes hraniční řeku směr Góra zamkowa - Cieszyn. 

U zámku se nachází výstavní galerie (na fotce kousek napravo), skrze kterou jsme procházeli k nádvoří (kterému říkali "náměstí") zámku. Před vstupem jsou umístěny sytě růžové kusy plastu v podobě mini královského křesílka a velkého (s)(l)o(b)(s)a.

V galerii mě zaujaly návrhy postav počítačových her, zejména tento :3 :
Dva zastřešené stany - pro koncerty a workshopy + zahrádka se slunečníkami a místy k sezení uzpůsobených jako místa v čajovně.

 A samozřejmě kolem dokola spoustu obchodů zabývající se keramikou, čaji, alternativním oblečením a jídlem :3.