pátek 1. dubna 2016

# Festy a cony # Japonsko

HateFree Trpaslicon 2016

Můj první letošní con byl Trpaslicon, který se konal v Praze od 11. do 13. března. Také jsem na něm byla poprvé a je to jediný con, na kterém letos nehodlám přednášet....ehm. :D

Na úvod bych asi měla říct nějaké info o něm. (které si ale stejně můžete přečíst na jeho oficiálních stránkách) Takže...

Trpaslicon je con, který se koná již od roku 2003 a je zaměřen (logicky) na seriál Červený Trpaslík, dále na Pratchetta a vše anglické. Každý rok je téma, které je shodné s názvem dílu právě RD (=Re Dwarf=Červený Trpaslík). Letos to byl Psychoteror..doslova.
Rozhodně Vám všem doporučuju, prolustrovat jejich stránky, které jsou napsané se skvělým humorem, a také pokud hodláte jet, si přečíst PRAVIDLA. Protože na tomhle conu se a) NECHLASTÁ a b) potřebujete PŘEZŮVKY. (A) mi nevadilo, B) jsem přehlídla a tak to i vypadalo.)


Jak je již mou osobní tradicí, dřív než jsem začala conovat, využila jsem návštěvu Prahy k jiným (nejen) kulturním aktivitám.

Vyjížděla jsem v pátek ráno z Ostravy tak, že mě v 11 dopoledne čekala na nádraží v Praze má drahá Ania :3 (aneb to nejlepší, co mi zůstalo ze studií v zahraničí), která zrovna studuje u nás (v ČR) a věčně sedí v knihovně, kde shání materiály pro svou disertačku. (Neznám zapálenějšího člověka, fakt!)
Šly jsme (s mým mega kufrem) se najíst opět do nové budovy Národního muzea (, kde prostě úchvatně a levně vaří -> 93 Kč menu s polívkou) a pak jsme šly ubytovat právě můj kufr do Ústavu pro českou literaturu, abychom se mohly projít a více si popovídat.

Zvolily jsme velmi krásnou 4 km dlouhou trasu po břehu Vltavy k Letenským sadům, konkr. ke kavárničce...


ke kolotoči, který by už mohli opravit!..


k totálně WEIRD dětskému hřišti!

 s ještě víc WEIRD big ass tamních...kdo ví čeho! (jo, taky jsme mimochodem trochu weird)

Zpátky bych to nicméně už pěšky asi nedala, takže hurá na socku (protože v Praze prej nemají tramvaje). Po cestě jsem potkala na chodníku fakt divný způsob jak pomocí Star Wars přimět lidi uklízet po svých miláčcích. :D

Z okýnka tramvaje  jsem zahlédla velké zářivě žluté plakáty visící u Letenských sadů, které jsou zajímavou "výstavou", o které si můžete přečíst zde! Musím říct, že dojem z pohledu z dopravního prostředku byl umocněn tím, že ono "mlčení" (musíte si ten článek prostě přečíst, abyste pochopili) se zviditelňovalo právě při jízdě lépe.
S Aniou jsme se rozloučily na nádraží (a snad se brzy zase uvidíme, nejlépe na některé muzejní noci :3), kde jsem "vyzvedla" A., se kterým jsme šli na výstavu/y do DOXu, kam jsem prostě už strašně chtěla a navíc tam byla výstava mého srdcového HateFree.


V DOXu, centru současného umění, jsme viděli 2 a 1/2 výstavy. Všechny byly skvělé.


1) Cuba en vivo - výstava mladé generace umělců, kteří nechtějí utéci z Kuby (ačkoli jsou proti režimu), upozorňující na materiální nedostatek, traumata, politickou situaci apod.













2) Duše peněz - výstava zaměřena na to, že všechno v dnešním světě se točí okolo peněz...rozdíly ve společnosti, neudržitelná ekonomika, spotřebitelé, vítězové a poražení
Hodně mě na téhle výstavě zaujalo to nepřeberné množství uměleckých projevů, mohli jste se tam setkat (a ještě do 6.6. můžete) s širokou škálou vyjádření, které prostě nutí k zamyšlení.


















3) HateFree - výstava byla uskutečněna na základě celého HateFree Culture projektu, který se zabývá stigmatizovanými lidmi ve společnosti (velmi zjednodušeně)
Chtěla jsem na ni strašně moc, ale DOX je strašně velký, a tak jsem bohužel ji stihla jen doslova prolínout :(






A teď už na Trpaslicon! Přišli jsme pozdě ... (logicky) a u vstupu ti, kteří si dovezli cosplay, měli 50 Kč slevu (vratku). Slevu jsem dostala tedy po tom, co jsem ukecala lidi u vstupu, že ten cosplay mám (hodně vespod kufru) a na otrokyních se do něj navlékla.



Pomohla mi do něj Ketmara, kterou jsem nějak přemluvila, aby šla :3. Potkala jsem známých více ...ehm asi další 4 :D + v počtu 4 známých jsme spali v tělocvičně vedle sebe (započítán A. i já). Trošku slabota, snad se to další rok rozroste.

Vážně teď uvažuji, co jsme vůbec stihla v pátek vidět....asi Zahájení Trpasliconu a pak jsme byli v deskoherně a hráli klasiku jako Timeline (awww ošahala a okoukala jsem konečně Star Wars timeline!) a Dobble!
Že bych pak už šla spát? Možná, byla jsem utahaná, i když Trpaslicon jsem vlastně taky skoro celý prospala...asi jako loňský Starcon. :D

Sobota
Ještě se nám všem držela celodenní jízdenka, takže jsme hned z rána všichni 4 tělocvičňoví spáči vyrazili na nákupy do asijského supermarketu do SAPy.

Co mě překvapilo? Čaje....

Co jsem si koupila? (velký důraz na ty SW věci :3... lituju, že jsem si zapomněla koupit práskací prášek s Chewbaccou :( ) Cena nákupu kolem 160 kč. :3

Zpět na Trpasliconu jsem zavítala na přednášku Dalekové aneb Proč se jich (ne)bát, která byla moc fajn, jen mě trochu iritovalo, že přednášející vyslovovala "dááálekové" a ne "dalekové" hm... V přednášce tedy byly jednotlivé typy Daleků (z Dr. Who), jejich chování, připomínání, kdy se objevili v seriálu, jak je zaručeně zahnat a vše doplněno (nejen) vtipnými obrázky.

Poté jsme se s Ket rozhodly udělat si pár upomínkových obrázků...


 A jak jste mohli z fotky nahoře poznat, měla jsem cosplay female verze 11th Doctor. (A taky mám ty papuče, které mi byly A. zapůjčeny, protože jsem se o povinnosi mít papuče dozvěděla až ve vlaku!)
Mistrovství ČR v zírání se protáhlo, takže jsem stihla přednášku Jídlo! Povídám, jídlo! - která byla velmi ...výživná.


Pro případné zájemce ještě kolovala gumová holinka v počtu 1 ks.

 Pak jsem evidentně prokecala něco, co prostě běželo po jídle. Šla jsem na chvíli koukat na Tenkou modrou linii, spát a vstala jsem na cca 3/4 přednášky Vzpomínka na Alana Rickmana. Byl to takový průlet lepšími i horšími filmy, kde hrál. Fakt se osobně divím, že tam pro "fajnšmekry" nezařadily přednášející závěrečnou scénu filmu Temný přístav, kde se líbal s klukem!
... že bych pak zase spala?
V 20:00 jsem šla na přednášku Jak na Sherlocka: Skryté kódy a šifry, která byla vlastně celá o vztahu Sherlocka a Watsona. Hm... Přednášely ji dvě slečny, které mají na to (a na překlady) založený i tumblr -> http://sherlock-hezky-cesky.tumblr.com/ . Zaujalo mě, jak na začátku řekly něco o sobě, konkr. pak to, že jedna studuje psychologii (tzn. ví o archetypech a příznacích) a druhá gender (dle stereotypů prostě musí povzbuzovat gay lásku).
(výzdoby školy)

V půlce jsem odešla na jinou přednášku (protože Sherlock zabíral 2 hodiny čistého času) - Osudové cesty hrdinů: Harry Potter a Jonathan Strange. Od téhle jsem teda čekala víc. bylo nás tam zhruba +- 3,5 ..pořád někdo odcházel, přicházející to vzdávali. Já to sice vydržela, ale půlku toho jsem procvakala na tabletu. Mělo dojít k jakémusi srovnání HP a JS ..jejich cesta, vstup do fantasy světa, kdo mu pomáhal apod. Ale lidem, kteří třeba by JS moc neznali, to nic neřekne. Nebyly tam žádné obrázky, videa. Slečna měla nervózní tiky a opakovala stále do kola jednu větu v jiných formulacích a u toho tedy odkašlávala a stále srovnávala papíry v ruce.
(náhodná fotka)

Přednáška Sherlock a viktoriánská nevěsta: Co tím chtěl básník říci? byla vlastně pokračováním (opět dle programu na 2 hod.) výše uvedené "Jak na Sherlocka"...takže zase shipping a různé párovací vysvětlivky vztahu s Watsonem.
(menu tamního bufetu)

Chtěla jsem jít na Rocky horror picture show, na kterou jsem nešla, ale část jsem jí před usnutím slyšela. Na Sherlockovi zůstala Nikola, která mi pak vyprávěla, jak došly k rozebírání dalších věcí včetně toho, že "přítomnost zbraní v Sherlockovi odkazuje na penisy". Noooooo! Já proti shippování nic nemám (radši ho tedy spojím s Moriartym), ale některé věci mi už připadají přitažené za vlasy a to mám prosím několik semestrů psychologie (7) a genderu (3) taky.

Neděle
To už jsme na nic nešli. Sbalili jsme se a vydali se směr Marks and Spencer na Václaváku, kde jsem našla úžasné slevy :3 Taky jsme byli v Tigeru na hlaváku a málem nám ujel vlak ve frontě v Burger Kingu. (Blikal 4 minuty a nebyl napsán skluz..doběhla jsem taktak, kufr mi vytáhl anglicky mluvící klučina, na kterého jsem kecala celou dobu česky, protože jsem si to prostě neuvědomovala v tom stresu!)


Nejlepší věc na Trpasliconu byla Bažina zoufalství, ve které žabičky říkaly "nýmand". To bylo prostě tak strašně kjůůůůůůt, musela jsem kolem pořád chodit.

Docela úděsné bylo označení sprch a to tak, že v pátek večer vůbec a v sobotu ano, ale průběžně se to měnilo, protože si jinak nedokážu vysvětlit tolik "omylů".

Příští rok znova!  Snad ve stávajícím a větším počtu.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Pravidelní čtenáři

For English, press: