Výlet do Olomouce na dýchánek

Tak trochu jiné povídání o čajovém dýchánku a otvíračce prodejny Porcelain Doll v Olomouci.

S mou drahou Nanou jsme vyrazily v 8 ráno ze Svinova RegioJetem. Měly jsme krásné místo v Internet Café v ještě hezčích kožených křesílkách. Cítila jsem se jako v ráji a nebylo to jen tím vlakem, ale i faktem, že po dlouhé době jsem cestovala jen tak s kabelkou a ne s krosnou nebo kufrem.

(Nani - aristo)

Byla to má první jízda RegioJetem a pan Stevard, ačkoliv měl přímo výstavní zadek, nás zklamal. Kafe i snídani jsme dostaly těsně před nádražím v Olomouci.

Když jsme vystoupily z vlaku už u nádraží čekala početná skupinka lolit a jejich pánských doprovodů, i když k oficiálnímu srazu jsme měli ještě 1 hodinu času. Za tu dobu si Nana stihla rozměnit a já jsem obdržela od jedné slečny z VV legíny (, které mezitím stihla ještě zapomenout v tramvaji).

V 10hod. se tedy už více početná skupinka začala přesouvat k čajovně Sofie, která je v historickém centru Olomouce. Cestou jsme se částečně seznámily a konverzovaly na téma Přiznání :D, zmrzlina, oblečení a hlavně mě zajímalo, zda si mohou dát lolity vodní dýmku. Odpověď zněla NE.

V čajovně to měla Pet moc pěkně připravené (mluvím o jmenovkách). Každý měl na kartičce vytisknuté své jméno a k tomu dostal ladící mašli, jejíž barvy si navolil při rezervaci vstupenky. 

(Byla jsem neskutečně nadšená a ráda, že mám další doplněk, který mi ladí k sukni.)

Po obdržení "vstupenky" jsme se přesunuli dolů do čajovny (je umístěná ve sklepě a nebylo tam zrovna dost dýchatelno), rozmístili jsme se do boxů, Pet nás přivítala, ukázala nám album se soutěžními fotkami, vysvětlila nám způsob hlasování a představila program.

Protože nás bylo hodně, rozdělili jsme se postupně do 3 skupinek, kdy si každá obešla určitou památkovou trasu až k prodejně PD, kde si mohla něco zakoupit. My jsme se nacházely v 3. skupince, která mi naprosto vyhovovala. 

Pet nás provedla historickým centrem Olomouce. Navštívili jsme chrám s největšími varhanami ve střední Evropě.

Poté jsme se prošli přes náměstí a mohly obdivovat Mariánský sloup či Olomoucký orloj. Vyšlapali jsme pár uliček.

Udělaly pár fotek u kašny.

A než jsme se dostaly k prodejně, navštívily jsme ještě jeden chrám.

Co dodat k samotné prodejně? Je to moc pěkné místo. Obdivuji Pet, jak to tam zvládla vyzdobit a připravit. Škoda jen, že je až v několikátém patře a tedy nejde vidět do výlohy až z ulice. Každopádně ji držím palce.

Po tom, co jsme se vrátili všichni do čajovny, tak jsem si dali vodní dýmku. Motivace přišla i ze strany slovenských lolit, které dýmku jako takovou absolutně nezavrhly jako ty české. Je mi líto, že jsem si s nimi nepokecala, protože slovenskou stranu mám opravdu ráda.

Až se poslední skupinka spolu s Pet vrátila do čajovny, proběhl krátký koncert (3 písničky) Salome, která má doslova operní hlas. Poté následovala tombola (nemám štěstí, a tak jsem vyhrála pouze malou limetkovou brož). Program byl krapet ve skluzu, a tak jsem neviděla vyhlášení soutěže (i když vítězem jsem si byla naprosto jistá předem - jsem ráda, že se 2 ze 3. pro které jsem hlasovala, umístily :)) a utíkala na vlak. V čajovně jsem si zapomněla ty prokleté legíny, které mi už byly ten den zapomenuty, ale vzala je ZLATÁ Pet. Cestu domů vlakem ČD jsem trávila povídáním si s Dra-Gonem.

Tento den zkrátka vyšel skvěle. Ačkoliv se mému oblečení cigáni v Přívoze smáli, na zastávce mě večer nabalovali ožrali pupkatí staří chlapi bez nohy, všichni okolo se ptali, jestli nejsem z jižní Moravy a sousedé si teprve všimli, že v něčem takovém chodím a neuměli uvěřit, že je to z Japonska :D.

Ačkoliv nedoufám, že si toto Pet přečte. Ráda bych jí takto OFICIÁLNĚ poděkovala. Neumím si ani představit, kolik jí to muselo dát práce a vzít času, všechno takhle nádherně a detailně připravit - vstupenky, program, tombola, celý obchůdek. Doufám, že se jí splní její cíle a nejen obchůdek ale i projekt Čarostroj vyjde :)