Ze života Figurky

Opět a zas zdravím a píšu pokračování z Opole :)
Xenofobie mírně ustupuje (nebo ustupují oni? :D) a zažívám mnoho chvil, kdy sotva chytnu dech, jak moc se směju. Ráda se tedy o svůj smích podělím s Vámi, ač ho potřebujete či ne :)
Došlo na několik zjištění:

1) Čím si naši spolubydlové (Turci) myjou ruce a možná i obličej :D:D:D
Prostě (zatím) nevědí, že to není tekuté mýdlo na ruce :D
2) Náš studijní referent

Původně jsem chtěla psát článek o Turcích, pak o Turcích a Polácích, ale včera jsem začala pociťovat svou první prokazatelnou xenofobii.
Rozumějte, je mi zle od žaludku pokaždé, co slyším náš zvonek. Mám neskutečné deprese, že sem zase někdo přišel a myslí si úplně něco jiného než je pravda. Jasně mohla bych to nazvat jakkoliv jinak, ale nejvíc se to blíží ke xenofobii :D

Rozdílnost kultur jde prostě znát !
Jak to začalo? Nejspíš kolem půlnoci v jednom klubu v Opoli.

Konečně je teplo. Venku sice moc ne...ale na kolejích ano. Vyfasovaly jsme peřiny, zacpaly okna dekama a oni začli topit. Udělaly jsme kus práce, pravidelně chodíme nakoupit a přežily inauguraci spolu se zahájením nového roku a imatrikulace, která se konala v budově teologické fakulty.  Bylo to šíleně dlouhé tak jsme zdrhly ještě před koncem (seděly jsme tam 3 a půl hodiny), ale bylo fajn vidět všechny jejich žezla, medaile a hábity.
Jako zajímavost mi přišla, že se tam krom všech důležitých osobností (hejtman, starosta, ministr kultury a všichni magoři, kteří mají co do činění se studentskými programy) sešli i rektoři vyšších škol, což u nás není.
Fotky případné zájemce jsou >zde<.
Zabrouzdaly jsme ten den i do knihovny teologické fakulty a sáhly jsme si na knihy z 13. století. Neskutečný pocit! (Jedna vypadala jako obludné obludárium :D)

Další den jsme byly na Erasmáckém setkání. Nalezly jsme 1 Čecha, ale moc se k nám nehlásí. Jsou tady převážně tedy Turci cca 15 (z toho 6 holek, z toho 2 s burkou).
Jediné, co pro nás bylo na tomto setkání asi podstatné (protože jsme nevyjely kvůli Erasmu) bylo oznámení o výletech a studentských setkáních. Navíc jsme dostali dáreček od univerzity.
A poté následovalo focení se s jinými student. Tak jsme se tedy nechaly vyfotit s těma, kteří s námi sdílejí buňku.

Podávám hlášení! ZATÍM žiju !
Oficiálně jsme včera vyrazili něco po 2 hodině odpolední z Krnova (odkud je má Formule). Hranice jsme projeli rychle, horší to bylo v Polsku samotném. Aneb jedete třeba 15 km a kolem jenom pole a kousek lesů. Formule poznamenala, zda se ve škole nesekli a nemáme náhodou dojet do "POLE" místo "OPOLE" :D.
Nakonec jsme ale dorazili na konečnou stanici, což je Dom studentów Niechcic.
Bydlíme ve 4. patře, přijďte nás navštívit!

Ačkoliv jsem slíbila článek po domluvě s koordinátorem pro česko-polské univerzitní vztahy, času bylo málo, a tak jsem tady až teď. Momentálně dosti nestíhám a ještě teď cca v půl 11 večer píšu část bakalářky, kterou mám zítra poslat. Ale ejhle, to mi jaksi nevyjde, protože už zítra (o den dřív než původně) jedu s mou Formulí do Opole !

Náš český koordinátor je fajn. Dřív vyučoval na univerzitě a měla jsem ho na jeden předmět, takže ho už vlastně znám. Za to jsem měla ve čtvrtek čest poznat po e-mailu polskou koordinátorku s příjmením Mucha... (pořád nevím, jestli to je u nich MOUCHA jako u nás :D). Měla jsem moc otázek a už jsem byla dost zblblá, a tak jsem v e-mailu udělala chybu. Odepsala mi jen na tu chybu a co se týče otázek, tak ona NIC NEVÍ. Takže zítra to bude skvělé bloudění řekla bych :D. Takové lidi miluju. Úplně jsem si vzpomněla, jak nám náš koordinátor říkal: "Kdybyste něco potřebovali obraťte se na paní Muchu." (tak to určitě).

Každopádně od pátku už mám sbaleno !
Vlevo v průhledné tašce z IKEY (inspirovala mě Cherri :D) je 3/4 mého šatníku (započítány i lolita sukně/halenky etc.). Vpravo v kufru se nachází jídlo, knížky na bakalářku, na přednášku na Akiconu, spotřebiče, hyjena (hygiena) a spol.

Nynější zprávy jsou poněkud kulturní a tvořivé.

1) Knihy
Brouzdám si tak po stránce megaknihy.cz (doporučuji - skvělé ceny a výběr !) a co všechno nenajdu :D. Nejvíce mě tedy pobavila parodie na 50 odstínů šedi, která se jmenuje 50 stínů Adama. Tato kniha je úplný opak, Adam je ten, koho má většina žen, které si libují v původní knížce, doma. Vzhledem k tomu, že jsem přelouskala původní brak a tedy vím, o čem je. Určitě si tuhle knihu přečtu (až ji najdu online) a trochu se pobavím :D.
A další knihou, která zaujala už jen obálkou, je Žambochova Visio in extremis. Snad to víte, že Žamboch je "fanda" Kulhánka a nechává se inspirovat jeho příběhy a sem tam ho někam jako postavu vecpe do děje. Kulhánek má ve svých příbězích mnoho surového násilí, bojů s detaily a Žamboch píše naopak tak trochu romány. Zpět k tomu, o čem jsem psala....no porovnejte si to sami.
2) Filmy

Po týdnu nečekaného smutnění a unavenosti jsem zpět! Mám pro Vás nachystaných pár článků, ale začněme od konce :D

Včerejší den byl ve znamení NESTÍHÁM. Kamarád měl oslavu narozenin, na kterou jsem ještě na nádraží došívala dárek, plahočením po celé Ostravě jsem ztratila oblíbenou šálu a předala jsem své první ponožky panu Fetišistovi. Dostalo se mi tedy několika újmám na duševní zdraví, které se bleskurychle vypařily díky akci Zažij Ostravu jinak! Tato akce patří pod mnohem větší akci s názvem Zažij město jinak - konkrétně Prahu, Olomouc a naposled Ostravu.