Ze života Figurky

Díky Vánoční Giveaway, kterou jsem pořádala, jsem se setkala s Eskarine (nejen mým Káčátkem :3). Ona je jednou z těch, které jsem poznala takhle po internetu přes blogování a vážně jsem za to ráda.

Něco o ní
Je ze Slovenska a studuje v Ostravě geologii (tento rok je z ní rovněž slečna bakalářka), což se podepisuje i na jejím vnímání světa. Zásnubní prstýnek, který nosí na levé ruce, není s obyčejným sklíčkem nebo diamantem. Uhlík není nic pro ni. Také si píše blog: http://eskarine.wordpress.com/, který je pro mě v určitých ohledech inspirativní.
Má ráda dobré filmy (a filmové festivaly), vzhlíží k lolitám a je Japonskem políbená asi jako většina z nás. Cestuje zatím po Evropě. Pěstuje GEOCATCHING a tak dává přednost blouděním po přírodě (s GPS) než vyléháváním na plážích. Ráda peče zkouší nové (a kromě jiného zdravé) recepty.

Pokaždé když se vidíme (k dnešnímu dni celkem 3x) si něco darujeme. Tento "zvyk" je pro mě moc pěkný a jsem ráda, že ho s ní udržuji. Poprvé, když vyhrála mou Giveaway, také mi darovala několik věcí. Podruhé přišla na náš čajový dýchánek, kde jsem ji obdarovala Vítězným obloukem (mou oblíbenou kníhou) ve slovenštině, navíc s vylepšenou obálkou a lá můj první scrapbooking (snad si na článek vzpomínáte). Tentokrát jsem něco od ní vyhrála já. A ještě než mi odjede na prázdniny do Slovenska, jsme se stihly vidět a předat si opět dárky.

Co jsem dostala?
 A teď detaily....

Sem tam tady píšu o chystaných akcích. Loni mě Ely upozornila, že by třeba o některých chtěla vědět dřív. Ale! Ne vždycky se o tom dozvím tak rychle a někdy prostě zapomenu...no :D.

Když jsme byly s Johankou na letošní Ostravské muzejní noci. Jako vždy jsem prostě musela jít do pasáže u městské knihovny, kde se každý rok při této příležitosti sejde hromada cizinců a ve svém mini stánku (=malý stoleček a 2 židle) nabízejí tradiční jídlo, pití, informace o své zemi a nějaké drobnosti na prodej či letáčky. (Letos vyhrávají jarní závitky :3).
Kromě těchto stánečků můžete v pasáži najít i stánek (=3 stoly) s ochutnávkou čajů. Vždy minimálně 7 druhů v termoskách a džbánech. Bohužel si již nepamatuju jméno letošního favorita (pouze si vzpomínám, že mi to chutnalo jako ořechy :D a pak mi paní sdělila, že se jedná o praženou rýži), nicméně Darjeeling opět nezklamal!
U tohoto stánku nám paní řekla, že se 1. víkend v červenci chystá velká čajová akce v MS kraji v Těšíně (fakt totiž netuším, jestli to je na české nebo polské straně :D).

Akci jsem si dohledala a proto Vás, kteří zde žijí nebo máte náhodnou cestu, chci pozvat na letošní Svátek čaje, který se koná....

Oficiální stránky můžete naleznout >>zde<< (nebojte se, jsou v češtině).
Hlavní je asi pro mnohé z nás degustace všech možných čajů :D, ale festival je spojen i s jinými workshopy (foto), koncerty a výstavami. Akce ovšem probíhají už o týden dřív v rámci Svátečku čaje, který je určen pro děti.
Pokud se tam nedostanete, nevěšte hlavu....jestli vyjde všechno, jak má, určitě se tam dostavím a aspoň krapet fotozdokumentuju právě pro Vás.

----- Jednorázové spojení rubriky Jen počkej zajíci a Novinky ze světa K.F.-----

Drazí čtenáři,
jak již název článku napovídá, zažila jsem svůj nejhorší týden. Jistě v mém životě už byly nejhorší dny, hodiny atd., ale nikdy to netrvalo týden.
Možná to začalo již o pár dnů dříve....řekněme sobota, i když ta byla díky Johance velmi vydařená. Zlom ovšem přišel v pondělí v den mých přijímacích zkoušek na můj navazující obor. Viděla jsem předchozí testy a řečeno bylo, že otázky budou z našeho oboru a z toho, co jsem odstátnicovala. Ale ouha! najednou tam vidím biologii, kterou jsem neměla ani na vysoké natož na střední odborné škole :D.
Po příchodu domů jsem začala panikařit...hledat "záchrannou" školu, kam by mě na rok vzali ....hledat si práci a rozesílat životopisy ve velkém (paradox, že mi ani na jeden neodepsali...) a také si hledat práci v zahraničí.
Našla jsem si rodinku v Německu, která by velmi velmi dobře platila za hlídání dvou dětí 5 a 6. Holčička má ráda princezny a synáček Star Wars. (Jak přesné :D.) Absolvovala jsem s nimi svůj první mezinárodní skype rozhovor ve dvou jazycích :D  - anglicky a základy němčiny (fakt základy...němčinu jsem měla naposled na základní škole a umím počítat, vyjmenovat dny v týdnu a měsíce, zeptat se na základní věci a zazpívat Komáři se ženili :D).
Následně jsem se další den krapet zhroutila kvůli lidem z ostravské otaku komunity, do které jsem se nikdy extra nehlásila a nepovažuji se za otaku. Nicméně i má přítomnost nebo bydliště v tomto kraji může několika lidem vadit. Začínám se "těšit" na Ostrakon....
Poslední 4 dny jsem se "učila" pedagogiku, aby mě když tak vzali na dálkové na UPOL. Včera jsem s tím ale už sekla....nemám na to. Prostě ne!
"Jsem humanitně vystudovaný bakalář. Znám všechny možné způsoby vyhoření v různých prostředích. Vím, jaké psychické, sociální a další dopady může mít nezaměstnanost. Prošla jsem hromadou teorií, odehrála spoustu komunikačních, dovednostních, manažérských, team building, podpůrných aj. her. A stejně....jsem se cítila, jako by už byl konec a já to i přes své vědomosti nezvládla.!"

V prokrastinování mě včera zaujal HIT, který určitě všichni nebo alespoň většina znáte a to: WRECK THIS JOURNAL.
Pro ty, kteří neví, vo co gou....

Hotaru bakery můžete najít v Praze na Ostrčilově náměstí, uprostřed parčíku v zeleně natřené bývalé budce trafostanice.
Na oficiální stránkách www.hotarubakery.com můžete předvídaně pozorovat, kdy mají otevřeno a že stále někoho shánějí na pozici prodejce/pekaře. Nemít žádnou brigádu a bydlet v Praze tak bych i do toho šla.

Majitelka si je vědoma, že tato pekárna je ojedinělá takže u dveří je cedulka NEFOTIT, a tak posledním místem, které mám vyfoceno je....
Zrovna z ní vycházel nějaký muž s velkou papírovou taškou, takže jsme byli poťouchle zvědaví, co tam asi najdeme.....

Na nějaký ten Shopping post se chystám už asi dva měsíce. Věřte, nejspíš není o co stát, ale mě to přineslo taaaaaakovou radost.
Nejhorší je, že jsem zjistila, že jsem shopaholic. Mám prostě potřebu se materiálně odměňovat za každé trable a dokonce i za každou radost. :D

Začalo to tím, že jsem nafasovala čočky....takže jsem si koupila tohle kompaktní čuňátko.

Pokračuji v reportu o dvoudenním výletu do Prahy....

Pátek 16. 5. 2014
Ráno začalo poněkud otráveně. Vlak jel v 5 ráno z Ostravy a já jsem podcenila zimu...no zimu, byla to kosa (jak cip - jak se u nás říká :D). Nálada se mi mírně napravila v RJ formou snídaně, přiloženého tisku a dle mě zaslouženého spánku.

Už dlouhý čas sleduju bloggerku, která vede blog s názvem Roztomilosti. Píše převážně o vymoženostech asijské kosmetiky, sem tam přidá článek i s jinými věcičkami. Co si koupila za kawaii tričko nebo věcičky s ouškama :3.
Minulý týden se vrátila z Japonska, kde dovolenkovala se svými kamarády. Navíc poctivě psala každý den článek na blog, kde byla, co viděla a co si koupila ...to všechno doplněné o hromadu fotek :33.
Hltala jsem každé její slovo a prožívala s ní všechny úpaly.
A když se nám konečně vrátila, vyhlásila giveaway o pár drobností, které si přivezla z Jp a že je o co stát - Rilakkuma, TokiDoki atd. - giveaway ještě trvá a můžete ji nalézt >>zde<<.

Já nesoutěžím, a proč? Rozhodla se, že mně, Ely a ještě další slečně, pošle dáreček, protože jsme po celou dobu jejího pobytu v Jp byly "s ní". Pištěla jsem, neuměla jsem tomu uvěřit. A dnes, když mi dorazil se konalo druhé kolo pištění.

Zítra mám státnice a OPRAVDU to bodlo a potěšilo! Uvnitř jsem našla opravdu velkou spoustu moc roztomilých věcí :3