Ze života Figurky

Rozhodla jsem se po čase zase přispět špetkou umění, která snad obohatí Vás, tak jako obohatila mě. Nestačím žasnout nad jedním, v poslední době hodně populárním, korejským fotografem.
Jmenuje se JeeYoung Lee a jeho fotky jsou jedno malé (nebo velké?) surrealistické kouzlo. Spousta článku o něm, které jsou k nalezení na internetu, obsahují v názvu slovní spojení no-photoshopped. Čemuž jde velmi špatně věřit vzhledem k tomu, jak fotografie vypadají.

Studio Leeho se nachází v Seoulu a je považováno za pidi (mini), protože jeho rozměry jsou 3,6 x 2,4 x 4,1m. Navíc všechno, co člověk vidí na jeho fotografiích je vyrobeno ručně. Opravdu mě jeho smysl pro detail nadchnul.

Momentálně se jeho fotografie vystavují ve Francii a já bych byla moc ráda, kdyby něco takového jednou došlo i k nám. Prozatím můžeme snít spolu s ním pouze takto na dálku.

V sobotu 8. března jsem v Ostravě na Výstavišti navštívila 4. knižní veletrh, který trval od pátku do neděle.
Brány Výstaviště se měly otevřít v 10 hod. a tak jsme se s mým doprovodem (Nani) rozhodly, že půjdeme ještě obhlédnout pár obchodů. Opět jsem vlezla do M&S, kde si Nani koupila jahodový čaj, který jsem zde doporučovala a já jsem si koupila citronové žvýkačky a dárek pro mé subjekty na praktickou část BP ve formě malých čokoládek.
V M&S jsme se zdržely něco kolem hodiny a tak jsem se rozhodly přemístit na Výstaviště, před kterým stála dlouhá fronta lidí. Ten den se totiž kromě Knižního veletrhu konal také něco jako cestovní veletrhh a veletrh Svatba. Rozhodly jsme se tedy navštívit i Svatbu, kde nás na první pohled zaujal velký růžový cadillac. (Fakt se mi děsně nelíbí).
Na svou svatbu bych chtěla jednou jet asi v něčem vkusnějším. Třeba autem z 1. republiky. :) Nicméně na výstavě bylo k vidění i spousta pěkných věcí. Šaty bych si určitě vybrala bez větších problémů, horší by to asi bylo s jídlem. Vystavovalo tam velmi široké množství cukrářů a firem zabývajících se nejenom jídlem, ale i vzhledem stolu atd.

V tomto příběhu bude hlavní roli hrát kytice 13 růžových růži, kterou jsem dostala před odjezdem vlaku.
Tento čin byl vážně "logický" vzhledem k tomu, že jsme se domů měli vrátit za dalších 9 hodiny, kdy kytka bude snad už mrtvá.
Jeli jsme RegioJetem a snad poprvé po hooodně dlouhé době jsem byla se vším všudy spokojená. Stihla jsem se najíst i napít ještě 15 minut před Olomoucí, prostě zázrak.
Na hlavním nádraží v Olomouci, jsem zjistila, že máme ještě 40 minut čekání na další vlak směr Olomouc-Smetanovy sady, a tak jsem si šla koupit zkouškové čaje Tea shop, o kterých jsem Vám už říkala, že je chci vyzkoušet.
Poté jsem asi 10 minut hledali, jak jít na nástupiště č. 5, ze kterého nám jel vlak do ....

Konečně jsem se "dokopala" k sepsání malé recenze na americkou značku Once Upon a Tee, která je jedna z těch nejlepších pro takřka jakékoliv fandomy. Mají týdenní limitované kolekce designů na trika a že je o co stát.

Jak jsem se k nim dostala?
Stačil jeden přeposlaný link na FB. Zde máte to jejich FB Once Upon a Tee. Obhlédla jsem aktuální kolekci na jejich strankách a bylo rozhodnuto.

O jaké fandomy se jedná?
Co jsem viděla, tak jsem našla Star Wars, Harryho Pottera, Game of Thrones, Sherlock, Alice in Wonderland, Tolkien, Dr. Who, Pokemons, Ghost Hunters, Supernaturals, My little Pony, Despicable me atd....

Pár ukázek:






A teď k mé recenzi:

1) Pomalu se to tu začíná stávat víc mým deníčkem než nějakým blogem se smyslem...ale tak ani mi to moc nevadí :D. (Plzzzz až Vás začnou ty moje kecy nudit, napište mi to...nejlepe včas :D).
Tenhle "první" školní týden je vážně totálně na hlavu. Začala jsem se svou praktickou části, která spočívá v sepsání 6 kazuistik (případových studiích) o osobách z menšinové sexuální orientace. Můj první rozhovor byl s pánem starším 60 let a řeknu Vám, že tak psychicky mimo po odchodu jsem už dlouho nebyla :D. Dozvěděla jsem se tedy hodně zajímavých věcí, které nikde nenaleznete v odborné literatuře, protože toto téma nebylo v době komunistické nikterak zpracováno a zpětně se to dělá těžce, nicméně jsem také viděla několik nahých fotek a bylo mi řečeno, ať přijdu ukázat přítele.

2) Teď ta lepší věc - byla jsem nakupovat!
V Marks&Spencer :D jak jinak.... Jelikož mám od nich kartu, tak mi chodí pravidelné e-maily s informacemi. Sice takové e-maily moc nemusím, ale tyhle ani nijak často nechodí a jsou vážně pro mě vysoce informativní. Jako teď, když mi napsali, že je 20% sleva na kávy a sušenky, a také můžete zakoupit omáčku+těstoviny za 120 Kč dohromady. A to se prostě vyplatí

Koupila jsem si tedy Chocolate cookies za 23 Kč

 dále těstoviny, jejíž typ jsem zatím neměla, s italskou omáčkou.... :3

Nevím, jestli mám být šťastná nebo ne, že mi začala škola až tento týden a končí už 16.4.2014.
Jak se pozná, že začala (kromě zmíněného data)?
Nahoře vlevo můžete vidět překapávanou kávu z nádražního obchodu Pont za 10 Kč. Dále knihu na cestování vlakem a časopis pro chvíle nudy, v tomto případě Epocha. Foto bylo pořízeno u městské knihovny, která je zkratkou ke škole.
Shrnula bych to tak, že kafe za 10 Kč je smyslem pro žití ve škole.

Už jsem to někde rozebírala, že školu mám jen 2 dny v týdnu - úterý a středu. Takže hned v úterý (ačkoliv jsem měla v sobě kafe už 2 a dokonce skvělý oběd za školní stravenky) jsem zažila na konzultaci mé bakalářské práce 2 šoky.
1) otázka pana Vedoucího na to, jestli svou práci píšu sama :D - nicméně mě nijak neshodil a pouze řekl, že je to moc dobré, takže se musel zeptat.
2) otázka pana Vedoucího  na mou sexuální orientaci .....jako kdo by se nezeptal vzhledem k tomu, o čem píšu, ale stejně mě to překvapilo...

Úterý bylo po této velmi zajímavé konverzaci za mnou, tedy až na výpis subjektů, které musím najít na praktickou část. Velmi vtipné mi připadá, že mi ty "subjekty" vlastně pomáhají hledat lidi z vesnice. Dříve to bylo všechno takové zapšklé, kdo by někoho TAKOVÉHO znal, musel chodit kanály a teď už to tak neberou....3x HipHip.

Chytla mě mluvící chvilka, a tak si zde hodlám (snad ne sama pro sebe) sepsat několik bodů, které nemám ráda na blogování, bloggerkách, čtenářích, tématech atd.

(Upozornění - body neslouží k seřazení na stupnici)

1) Monotónní fashion blogy
Samotné fashion blogy mi možná ani tak nevadí, v případě že už od začátku jsou "fashion". To je totiž převážně nečtu. Nesnáším, když se z nějakého fajn blogu stane fashion blog. Bloggerka najednou začne dělat recenze na všechnu možnou kosmetiku a postovat své rádoby skvělé fotky s detaily a účinky (snad aby se jí zvedla sledovanost?). Možná by to bylo fajn, kdyby každý člověk měl tu samou kůži, ale takhle to je na ..vyvíteCo!
Na druhou stranu, pokud slečna píše o dostupné kosmetice je to pořád lepší než o kosmetice, kdy 120 ml, stojí 450 Kč.

2) Neoriginální recenze
Někdy jsou recenze vážně užitečné. (Pokud nejsou podplacené.) Někdy si ale chci přečíst o něčem, co jsem ještě nečetla. Bloggerky, nebuďte fádní a recenzujte třeba čokolády, cukrárny, antikvariáty, výstavy, jakékoliv služby - nejen výrobky....Módy a kosmetiky je všude plno, pro knižní bloggery dokonce na FB existuje skupina a jen málokterý je vážně originální (např. když píšou o hrdinech a porovnávají je atd.).
3) Superlativní články pro sponzoring