Ze života Figurky

Nevím, jestli mám být šťastná nebo ne, že mi začala škola až tento týden a končí už 16.4.2014.
Jak se pozná, že začala (kromě zmíněného data)?
Nahoře vlevo můžete vidět překapávanou kávu z nádražního obchodu Pont za 10 Kč. Dále knihu na cestování vlakem a časopis pro chvíle nudy, v tomto případě Epocha. Foto bylo pořízeno u městské knihovny, která je zkratkou ke škole.
Shrnula bych to tak, že kafe za 10 Kč je smyslem pro žití ve škole.

Už jsem to někde rozebírala, že školu mám jen 2 dny v týdnu - úterý a středu. Takže hned v úterý (ačkoliv jsem měla v sobě kafe už 2 a dokonce skvělý oběd za školní stravenky) jsem zažila na konzultaci mé bakalářské práce 2 šoky.
1) otázka pana Vedoucího na to, jestli svou práci píšu sama :D - nicméně mě nijak neshodil a pouze řekl, že je to moc dobré, takže se musel zeptat.
2) otázka pana Vedoucího  na mou sexuální orientaci .....jako kdo by se nezeptal vzhledem k tomu, o čem píšu, ale stejně mě to překvapilo...

Úterý bylo po této velmi zajímavé konverzaci za mnou, tedy až na výpis subjektů, které musím najít na praktickou část. Velmi vtipné mi připadá, že mi ty "subjekty" vlastně pomáhají hledat lidi z vesnice. Dříve to bylo všechno takové zapšklé, kdo by někoho TAKOVÉHO znal, musel chodit kanály a teď už to tak neberou....3x HipHip.

Chytla mě mluvící chvilka, a tak si zde hodlám (snad ne sama pro sebe) sepsat několik bodů, které nemám ráda na blogování, bloggerkách, čtenářích, tématech atd.

(Upozornění - body neslouží k seřazení na stupnici)

1) Monotónní fashion blogy
Samotné fashion blogy mi možná ani tak nevadí, v případě že už od začátku jsou "fashion". To je totiž převážně nečtu. Nesnáším, když se z nějakého fajn blogu stane fashion blog. Bloggerka najednou začne dělat recenze na všechnu možnou kosmetiku a postovat své rádoby skvělé fotky s detaily a účinky (snad aby se jí zvedla sledovanost?). Možná by to bylo fajn, kdyby každý člověk měl tu samou kůži, ale takhle to je na ..vyvíteCo!
Na druhou stranu, pokud slečna píše o dostupné kosmetice je to pořád lepší než o kosmetice, kdy 120 ml, stojí 450 Kč.

2) Neoriginální recenze
Někdy jsou recenze vážně užitečné. (Pokud nejsou podplacené.) Někdy si ale chci přečíst o něčem, co jsem ještě nečetla. Bloggerky, nebuďte fádní a recenzujte třeba čokolády, cukrárny, antikvariáty, výstavy, jakékoliv služby - nejen výrobky....Módy a kosmetiky je všude plno, pro knižní bloggery dokonce na FB existuje skupina a jen málokterý je vážně originální (např. když píšou o hrdinech a porovnávají je atd.).
3) Superlativní články pro sponzoring

Čas od času, když mám den a jsem buď ve velmi pěkném nebo velmi hrozném rozpoložení, tak chci udělat něco pro lidi.
Onehdá asi 1 rok a půl zpět jsme si s panem Dé pořídili plyšovou myšku s magnety v tlapičkách. Zrovna jsme vycházeli z ostravského výstaviště, kde se v tu dobu konala Výstava hraček, a tak v tom hezkém rozpoložení nás zastavil mladý prodejce a nabídl nám zakoupení nějaké malé blbůstky či jen tak přispění na děti. Normálně takové oslovující lidi obcházím obloukem (prostě nemám ráda, když na mě někdo cizí mluví a snaží se navázat uvolněný rozhovor), jenže v tento den jsem měla někoho dobrosrdečného po boku, a tak jsme z míni proutěného talířku? vyhrabali plyšovou myšku, na kterou jsme se složili. Pojmenovali jsme ji PU-myška (jako PUtovní nebo PUjčovací), kterou jsme si co 2 týdny půjčovali domů. Nejen kvůli nepořádku u pana Dé, ji mám už nějakou dobu doma já:

Za nějaký další čas jsme pak potkali (ano, zase s panem Dé) na Masarykově náměstí v Ostravě takovou velmi obyčejně oblečenou slečnu, která prodávala nějaké domácí sušenky. Ty si koupi pan Dé sám, ale dal mi ochutnat a byly moc dobré.

DNES jsem podobnou slečnu se stejnými sušenkami potkala u nákupního centra Nová Karolína (rovněž v Ostravě). Nejprve jsem ji odbyla, ale pak jsem se rozhodla si nějaké sušenky vzít.

Přes týden chodím teoreticky 3x na brigádu. Díkybohu jsem svým pánem (paní?), a tak si většinou mohu volit počet či ohodnocení.
Poslední dobou ačkoliv jsem si nic nekoupila, tedy takřka nic :D, mi připadá, že nějak utrácím. To bude asi tím řidičákem nebo cenami zubních plomb. Taky jsem pořídila určitý Valentýnský dárek (proč mi to podtrhuje slovo "valentýnský"?) a k mému neblahému stavu peněženky má v březnu/dubnu nejvíce lidí z  mého okolí a rodiny svátky a narozeniny...Jenže si asi musím něco sem tam vynahradit, a tak jsem si koupila....

Sherlock šaty od Reiko, u kterých sice vím, že nikdy nebudou na mě tak dokonalé jako na ní, ale moc se mi líbí :3

Většina lidí si 14. únor spojuje s Valentýnem. Někdo to hejtí, jiní se podrobují...můj názor je, že když každý důvod je dobrý k tomu, aby se člověk opil, tak také je každý důvod dobrý, aby dal někdo někomu dárek.

Krom "tradičního" Valentýna je tento den i Dnem darované knihy.
Což jsem taky oslavila, ale s jednodenním zpožděním, protože jsem tu osobu viděla až následující den. Nicméně! jsem se na tento den už více než 2 týdny připravovala. A to tak, že:
*jsem musela sehnat mou oblíbenou knihu
*musela jsem ji sehnat ve slovenštině
*nakoupit pár věcí na scrapbooking (o kterém jsem vám psala, že chci zkusit)
*vymyslet konečný vzhled....
Jak to dopadlo?

Takže s měsíčním zpožděním :D píšu (snad) krátký report o jednom ze srazů, který jsem pořádala. Šlo tedy spíš o "tak trochu" sraz a "tak trochu" pořádání, jelikož jsme v tom se Shimou jely spolu.
Po těch všech nepříjemnostech, o kterých jsem Vám zde psala jsem již napevno rozhodnutá, že srazy budou soukromé a jen pro pozvané, které organizátoři znají. Nicméně si lidé po dohodě s organizátory mohou někoho přivést, za což jsem mile ráda, že se nikdo nějak dětinsky nebouří a fakt se lidé ozývají do zpráv. :))

Sraz se tedy konal 18.1.2014 v Komenského sadech v Ostravě. Organizátorem jsem byla já a také Shima, která má hroznou karmu na počasí - vždycky, když orguje sraz, tak je hnusně. A hle! fakt hnusně - sychravo (a zima) bylo.

Zde je naše sebranka:
Když se tak na nás dívám, říkám si, že jsem fakt ráda, že už nemám srazy o 40 lidech :D.

Kromě komunikovaní mezi sebou, jsme hráli pár her (, které jsem ještě chystala v buse cestou do Ostravy :D).

Poslední týden se nese ve znamení DONE!

Konečně mám řidičáááááááák!
Tady jsem se asi ještě "nechlubila", že jsem odešla z minulé autoškoly a šla jinam, kde jsem to dala NAPOPRVÉ!
Ten začátek - kontrola údržby vozidla - byl hnus! Neuměla jsem ani zapnout světla, jak jsem byla vyklepaná a to nejsem žádný stresař :D.
Cítila jsem se asi jako....

Ale pak mě to přešlo a já to DALA!! :D
Hlavní poznámka: Dva dny po tom jsem napsala dlouhý komentář (samozřejmě negativní) k bývalé autoškole a uvedla srovnání a HLE! už je smazaný. 3x hip hip hurá na PODVODNÉ autoškoly - ta má se jmenovala Autoškola U Jenínka - takže pozor! (pro případné hledače recenzí - napište mi když tak na dummaby@gmail.com, i když se budu snažit mou negativní zkušenost jim tam postovat dále, dokud to tam nenechají.)

STAG nám při zápisu předmětů ani 1x nespadl

1) Od té doby, co mám prázdniny, hodně čtu! Bohužel více beletrie než odborné literatury k bakalářce :D. Nicméně jako "záložku" používám, co mě napadne. Útržky z novin, jízdenky na vlak, letáky...
Opravdové záložky, které se dají koupit v papírnictví nebo knihkupectví, jsou pro mě většinou tak krásné, že se je bojím používat, aby se mi neztratily :D (jako se to už u mnohých stalo). Ale opět uvažuji, že si nějakou koupím...tedy nějakou určitou!

Brouzdám si tak jednoho prokrastinačního večera po etsy.com a objevím jejich speciální kategorii, která se nazývá Geekery, které přezdívám "zlo na zemi" nebo "zlo pro pěněženku". Zatím! jsem si nic odtama nekoupila ...zatím :D.
Zaujala mě prodejkyně Ribonita chocolat z Portugalska. Její zboží z papíru jsou pro mě hotové malé zázraky.

Kromě záložek nabízí i oblékací papírové panenky a spoustu dalších věcí. Asi vážně neodolám :3

2) U předešlých roztomilostí to nekončí. Co se týče roztomilostí v módě. Zaujaly mě hned 2 značky:
a) Santoro London, která se zabývá především kabelkami, peněženkami, všemi možnými papírníckými potřebami, doplňky a sem tam i oblečením.

Určitě to znáte... Sem tam si potřebujete dát chvilku (a nebo celé odpoledne) pro sebe. Někdo jde nakupovat, na manikuru atd. Já se naložím do vany na půlhodinu až hodinu, odpeelinguju, co se dá a namažu se veškerými maskami a krémy - nojo, obvykle to pravidelně flákám, a tak to doháním takhle :D. Nakonec si pustím nějakou příjemnou hudbu - naposled šlo o soundtracky z filmu Harry Potter a vězeň z Azkabanu, které byly převážně instrumentální, což je to pravé ořechové a do toho jsem si udělala čaj Harney&Sons z kolekce Wrapped Sachets.

Nejprve jsem si dala Organic Green s citronem a gingko bilobou (nalevo).

Negativa: Musím říci, že jsem nikde na sáčku nenašla, jak dlouho se má louhovat, což mě docela zklamalo. Jelikož nevlastním celou krabici, tak nemohu říct, že na ní to taky napsané není, ale podle mě by to mělo na každém sáčku být.
Hledala jsem to na internetu a tuto informaci jsem našla až u (v předchozím čajovém článku zmiňované) firmy La Boheme Cafe. Tam jsem objevila další podstatné MÍNUS pro mě. V popisku znělo, že se jedná o čaj "z jižní Indie", ale na samotném sáčku je napsáno "from China". Popisek jsem si ověřila i u dalších firem nabízející tento produkt a všude byla napsána Indie.
Takže jsem napsala na FB stránky La Boheme Cafe a oni mi odpověděli, že napsali panu Harneymu a dají mi vědět až odpoví!!!! (Tak doufám, že nelhali a že se to fakt stane ..wuhuuuuu).

Pozitiva: