Tak jsem po více než půl roce opět navštívila budovu, kde "prkna znamenají svět". Naposledy jsem byla v ostravském Myronovi na operetě Polská krev, která se velmi vydařila. V honosném divadle bylo plno dam ve večerních šatech či malých černých a společnost (spolu s držákem na kabelku) jim dělali pánové v oblecích, košilích a kravatách. Čím výš jste seděli, tím lépe byli lidé kolem oblečení - narozdíl od pražského Národního divadla (ale o tom zase někdy příště).
Tentokrát jsem byla spolu s kamarádkou v Divadle P. Bezruče, kterému se říká "divadlo pro mladé". Není nijak honosné a lidé zde nemusí přicházet ve večerních róbách (vyrazila jsem v lolitě - foto dodám příště). Skvělou výhodou je ten fakt, že když dojde počet sedadel, tak je v šatně poskytnut polštář pod zadek tzv. "podprdelník", se kterým si můžete sednout kdekoliv jinde (na schody pokryté kobercem).
Představení (činohra) se jmenovalo Pěna dní. V první polovině bylo takové hravé, poetické s žertovným slovíčkařením, naopak v druhé polovině nabrala hra dramatičtější spád. Děj se odehrával ve vaně se zamilovanými studenty, kuchařem a myškou.
Tentokrát jsem byla spolu s kamarádkou v Divadle P. Bezruče, kterému se říká "divadlo pro mladé". Není nijak honosné a lidé zde nemusí přicházet ve večerních róbách (vyrazila jsem v lolitě - foto dodám příště). Skvělou výhodou je ten fakt, že když dojde počet sedadel, tak je v šatně poskytnut polštář pod zadek tzv. "podprdelník", se kterým si můžete sednout kdekoliv jinde (na schody pokryté kobercem).
Představení (činohra) se jmenovalo Pěna dní. V první polovině bylo takové hravé, poetické s žertovným slovíčkařením, naopak v druhé polovině nabrala hra dramatičtější spád. Děj se odehrával ve vaně se zamilovanými studenty, kuchařem a myškou.
